Ve svém programu navazujeme na skromné křesťansko-demokratické tradice 1. republiky. V období komunistického režimu byla činnost křesťanských odborů zakázána. V období po listopadu 1989 vznikly problémy se změnou systému a přechodem na tržní ekonomiku, které náš program chtěl pomoci řešit.
Sociální část programu je uvážená a pokouší se najít zodpovědný postoj Křesťanské odborové koalice (dále jen KOK) k vytvoření sociálně tržní společnosti. Řešení, která ve svých důsledcích poškodí občany, jsou pro nás nepřijatelná. Základní formou řešení prioritních sociálních a mzdových požadavků musí být vyjednávání, tzn. prosazování konsensu ve vztahu vláda-zaměstnavatel-zaměstnanec.

Každý občan má právo na toleranci svého osobního přesvědčení. Otevřenost a partnerství jsou znakem spolužití mezi občany. Na těchto základech je možná spolupráce křesťanů i nekřesťanů i v rámci Křesťanské odborové koalice.
Sociální jistoty spočívají na myšlence solidarity. Zakládají právo na jistotu a bezpečnost pro jednotlivce. Solidarita zakazuje zneužití systému sociálních jistot. Pomoc ve smyslu spravedlnosti je nutná především pro skupinu občanů, kteří nejsou schopni si pomoci sami a své zájmy neumějí veřejně prosadit. Jedná se o skupinu občanů, kteří nejsou v produktivním věku. Této skupině občanů je nutné zabezpečit lidsky důstojné životní podmínky.

Neustálé aktivování výpočtu spotřebního koše. S jeho pomocí sledovat a vyhodnocovat sociální únosnost i pro slabší vrstvu občanů. Z něj stanovovat výši životního minima. Životní minimum se v žádném případě nesmí rovnat minimu fyziologickému.

Podpora soukromému podnikání a rozšíření malých a středních živnostníků. Těmto skupinám umožnit rozjezd reálnými úvěry a daňovým zvýhodněním.
Podpora vytvoření institutu a legislativy veřejně prospěšných prací jako prostředku řešení nezaměstnanosti. Řešením není podpora v nezaměstnanosti, ale především aktivní vstup státu pro vytváření pracovních příležitostí v regionech a účelná rekvalifikace s jejím následným využitím. V této souvislosti je důležitý funkční trh práce a pracovní síly.

Sociální postavení zaměstnanců a jejich vztahy se zaměstnavateli je nutné řešit urychleným vydáním příslušných právních norem (např. nový zákoník práce, zákon o mzdách, zákon o kolektivním vyjednávání apod.). Je nutné uznávat pluralitu odborových organizací a hnutí v naší republice včetně práva křesťanů a sympatizujících na vytváření vlastního křesťanského odborového hnutí a podporovat jejich požadavky, pokud je lze uznat za spravedlivé, oprávněné a z ekonomického hlediska reálné.

Podporou účasti zaměstnanců na rozhodování v podnicích lze dosáhnout vybudování úspěšné sociálně tržní společnosti, hlídání černých praktik privatizace, odstranění nezákonného podnikání, ke kterému mají a budou mít komunistickou minulostí morálně oslabení vedoucí pracovníci ještě dlouho sklon.  

Intenzivní spolupráce s odbory a jejich uznání za sociálního partnera patří do abecedy úspěšného podnikání s cílem konsensu a dodržení sociálního smíru. Tato spolupráce je efektivnější než vyhlašování boje odborům. Zde musí mít maximální prostor kolektivní vyjednávání.  

Sociálně tržní hospodářství spojuje systém trhu se systémem sociálních opatření do uspořádaného politického celku. Chybná politická rozhodnutí vedou k nezaměstnanosti, inflaci a stagnaci. Tím je porušován sociální smír, což vede k ekonomickým ztrátám.